Opravdu Zimní běh na Blaník 2023

Už to začíná být taková tradice, že hned z kraje nového roku se zostra odstartuje nová běžecká sezóna a to během za rytíři na Blaník. Už jsme několikrát zažili i zimní běh se vším všudy a letos to bylo také tak, alespoň co se týče čerstvě napadaného sněhu. Ten dodal celému dnu super atmosféru, ale také lehké komplikace a to hlavně, co se týče dopravy. Alespoň naší výpravě ráno na D1 už pěkně docházela trpělivost za prohrnovači, co si to valily asi 30 km/hod rychlostí. I proto náš příjezd do Vlašimi ke Sokolovně byl skoro doslova za minutu 12 (asi za 15 minut 10:-)) a na nějakou pořádnou a klidnou přípravu se nám mohlo zdát. Právě zázemí v Sokolovně bylo ve srovnání s minulým rokem velkým plusem, což se ukázalo zejména při posezení na polívce po závodě.

Samotný závod odstartoval z klasického místa z vlašimského parku a hned po výstřelu si běžci vychutnali 2 km příjemného začátku, které se ale zlomyslně na závěr těsně pře cílem promění v proklínané a nekonečné 2 km :-). Příjemně mě překvapilo, že celá trasa vydržela více méně nerozbahněná, za což jsme mohli děkovat právě pravému krásnému zimnímu počasí, pár stupňů pod nulou a čerstvě naděleným sněhem. Já osobně bych závod rozdělila asi na třetiny, kdy bych tu první označila jako naivní, druhou jako trest za naivitu a tu poslední jako překvapivě pozitivní:-). Právě na přelomu první a druhé fáze mě pod Blaníkem předběhla moje ségra, kterou jsme znovu potkala a naštěstí i předběhla až při návratu do vlašimského parku. Kolem a kolem bylo to fajné, ale těžké. Což je asi ta nejlepší kombinace (což si člověk uvědomuje až po převléknutí do suchého a po snědení něčeho teplého :-)). Pocitově se mi atmosféra ve Vlašimi vždycky moc líbí. Závod má přátelskou atmosféru, je to ideálně velký závod s perfektní vychytanou organizací. Pěkně nás to natěšilo na další sezóny letošního roku a zlepšovat naše výsledky.

První pocovidový závod 2021

Letošní zima byla pravděpodobně chladnější než obvykle, a to nemyslím primárně kvůli počasí ale spíše chladnější náladou každého z nás způsobenou pokračující pandemií. Nespočet akcí včetně sportovních událostí bylo zrušeno a všichni se s nadějí těšili na jaro, kdy jsme doufali, že se vše v dobré začne obracet. Naštěstí se tak i stalo a první závody se mohly začít odstartovávat i když ještě se značnými omezeními.

Naše Ledeč Run parta si na jaro vybrala závod v Hradci Králové nazvaný 'Křížová desítka'. Prostředí jsme už trošku znali z minulého roku, kde jsme si zaběhli na podzim půlmaraton.

Už při prvním pohledu na zázemí závodu bylo jasné, že staré pořádky se ještě na 100% nevrátily a to hlavně z důvodu zákazu hromadného startu a zákazu shlukování skupin lidí, ale i tak jsme měli ten starý dobrý pocit, kdy je člověk natěšený a zároveň nervózní před samotným vyběhnutím:-).

Běželo se v místním parku po rovince, a to do kříže, jak už název vypovídá:-). Pro ty, kteří nevyhledávají trasy, kde se musí běhat dvakrát po stejném úseku, tak systém asi nebyl ideální, ale za nás to žádný kámen úrazu nebyl. Počasí bylo tuto neděli jak z katalogu a po procházce a obědě v centru Hradce (který je podle mě super místo), jsme byli více než spokojení běžkoturisti:-).

Jen tak dál:)

Po večeru ve sklípku byla Výzva v Mikulově opravdu výzvou

Minulou sobotu jsme se zúčastnily s Kačkou posledního závodu série Rock Point Horské Výzvy. Jak už název napovídá, jde o sérii trailových kopečkových závodu. Předchozí akce byly na Šumave, v Krkonoších, Beskydech, Krušných horách, v Jeseníkách

a na Sázavě atd. Závodníci si mohli vybrat z trasy 26 km a poloviční 13 km. Stejnou trasu bylo možné si vybrat i pro běh se psy. Závodní sobota byl den jako z učebnice krásných dnů. Protože se závod běžel v samém centru jižní Moravy, tak příprava nemohla být jinde, než v jednom z místních sklípků (ve více než v jednom:-)). Naštěstí se šlo celkem brzy spát, takže nohy jsem měla celkem lehké a energie na rozdávání:-). Počasí bylo slunečně krásné, trasa vedla přes vinice a počet závodníků byl příjemně nízký ve srovnání třeba se sériích Run Czechu. Jenom bych vytkla organizátorům nesmyslný čas na registrace od 7-10 hod. ráno, když start byl od 12 hod. Další mínus je, že jsou k dispozici pouze placené fotografie. Můj názor je jasný. Závodník má na závodě uhradit pouze registrační poplatek a tím to končí....Všechno ostatní placený není správné a nedělá to přátele mezi závodníky a organizátory.

13,6 km jsme uběhly za 1:20 min a skončily jsme na 10 a 11 místě ze 113 žen. Převýšení na trase bylo 360 km. Atmosféra závodu byla velmi příjemná a méně komerční než třeba RunCzech. V příštím roce bych se proto další výzvy ráda zúčastnila.