top of page

Po sepsání prvního závodu roku 2023 jsem si uvědomila, že jsem kvůli lajdáctví, které trvalo celý předešlý rok, nezvěčnila do textu intenzivní zážitek na první naší Beskydské sedmičce.

Na B7 (nejznámější ultratrail ČR pořádaný v Beskydech) jsme se přihlásili s mým bratrem a to už po několika letech vzájemného otálení a hecování. Moje podezření, že Tom se nezvládne řádně připravit se vlastně za pár měsíců jasně potvrdilo, a tak bratra na soupisce vyměnila moje odvážná ségra:-). Ne že bychom neprocházely žádnou přípravou, ale z učebnice ultratrailu jsme také úplně nečerpaly. Od jara jsme vybíhali na tréninky častěji a zvýšily objemy, vložily kopce a uspořádaly pár horských delších výletů. Je ale na místě, že se jednalo spíše o objemy pro půlmaratony než 100km závody:-). Fyzičku jsme cítily dobrou, ale jestli stačí na zdolání tak těžkého závodu, bylo jenom ve hvězdách. Je ještě fajn přidat, že Kačka se taky intenzivně věnovala teoretické přípravě a myslím si, že ji za těch pár měsíců neuniklo ani jedno edukační nebo dokumentární video o tomhle závodě. Znalosti a rychlost tedy máme, takže můžeme vyjet ku Třince...

V pátek 26.8. jsme s co nejlepším svědomím a vědomím zabalili všechny věci na závod, vybrali to nejvhodnější oblečení, sebrali podporu od rodiny a vyrazili směrem ke kopcům, které nám budou dělat celý týden společnost. Samozřejmě, že tomu přecházela nutná rešerše, co může všechno využít, co se nám hodí a co určitě nebrat. Řekněme, že se mi to tak na 80% povedlo:-).

Do Třince jsme dorazili tak tak, protože páteční dálnice nám opravdu nic nedarovaly a už tak dlouhá cesta ze startovací Vysočiny se několikanásobně prodloužila. Podle mě jsme neměly ani celou hodiny na přípravu. Všechno šlo ale na registraci hladce, takže jsme byly včas a vzorně připraveny na atletickém stadionu odkud závod začínal. To co nám už tam připadalo zvláštní se potvrzovala celou cestu. I přesto, že předpověď počítala s možným deštěm, bylo velké teplo. Zdálo se to až nepřirozené, když pod horami na konci srpna člověk cítí takové teplo až dusno. Vlastně hned na prvním kopci jsme už přesně věděli, že to dusno bude peklo...

Protože uběhlo už několik měsíců od závodu, nebudu se pouštět do žádných podrobností, ráda bych jenom ťukla na hlavní body průběhu.

  • Opravdu se vyplatilo vzít si 2 čelovky (součást povinné výbavy) a opravdu se vyplatí pořídit si čelovku kvalitní. Běžet několik hodin s mžouráním před sebou je maximálně demotivační a unavující.

  • Pozor na žaludeční potíže. Z naší osobní zkušeností a z mnoha zkušeností zahlédnutých nebo zaslechnutých z tratě je tento zdravotní problém nejčastější strašák. Vlastně nevím, jakou radu udělit, ale buďte připraveni.

  • Trudomyslnost střídá trudomyslnost. Jestli běžíte jako jedinec, tak máte šanci, že tyto dvě fáze budou proloženy fází pohoda. Jestli běžíte jako my ve dvojici, tak počítejte s tím, že se v trudomyslnosti budete pravidelně střídat.

  • Horší než fyzická únava z výkonu je nedostatek spánku. Alespoň mě nespaní způsobilo cestou z Lysé hory velmi silné a nepříjemné momenty mikrospánku.

  • Občerstvovačky jsou velmi časté a jsou vybaveny na jedničku. Ovšem až si po závodě spočítáte čas, který jste tu strávili, tak budete možná trochu litovat.

  • Poslední kilometry do cíle trvaly opravdu dlouho a vlastně jsme si dost pokazily konečný čas. Kilometr není jako kilometr a někdy se vám prostě může neuvěřitelně prodloužit. Vzdálenost je subjektivní veličina pro běžce.

  • Vyplatí se mít na trase dostaveníčku s někým známým. Taková situace vás namotivuje a přidá vám čerstvější krev do žil (švagr s námi strávil asi 10 km na trati).

  • Všichni dobrovolníci a organizátoři byli maximálně milí a to po celou dobu závodu. Klobouk dolů a děkujeme.

Do cíle jsme se dostaly v čase 21:04:55. Podle mě nám poslední 3 km trvaly přes 2 hodiny a byl to opravdu už takový morální boj. Moje vyčerpání se projevilo i na tom, že jsem zapomněla na to, na co jsem se celou dobu těšila a to je výstup na schody. Naštěstí mě tam Kačka nahnala a já mohla vhodit do kasičky zežmoulanou bankovku. S medailí na krku jsme následně musely řešit situaci, kterou jsme opravdu nečekaly a to, že jsme se umístily 3. ve skupině 26-35 let ženy a vyhlašování vítězů se konalo druhý den dopoledne na náměstí v Radhošti. Sice jsme na to nebyly vůbec připravený a vybavený, ale praktické otázky ohledně ubytování na jednu noc byly zodpovězeny velmi rychle. Lehneme si všude, usneme okamžitě, nic jiného řešit do rána nechceme. No a tak asi už v 8 večer jsme usínaly místo v autě mířící zpět na Vysočinu na zemi v tělocvičně v Radhošti, která byla k dispozici závodníkům.

A co s příštím ročníkem?? Řeknu vám, stalo se přesně to, co bylo jasné. I přesto, že jsem na konci ten závod vlastně nenáviděla, nenáviděla jsem seběhy, kamenitý cesty, prostě všechno....už jsme i tak moc dobře věděly, že se musíme znovu vrátit. A tak by ročník 2023 měl být znovu i s naší účastí...








27 zobrazení

Už to začíná být taková tradice, že hned z kraje nového roku se zostra odstartuje nová běžecká sezóna a to během za rytíři na Blaník. Už jsme několikrát zažili i zimní běh se vším všudy a letos to bylo také tak, alespoň co se týče čerstvě napadaného sněhu. Ten dodal celému dnu super atmosféru, ale také lehké komplikace a to hlavně, co se týče dopravy. Alespoň naší výpravě ráno na D1 už pěkně docházela trpělivost za prohrnovači, co si to valily asi 30 km/hod rychlostí. I proto náš příjezd do Vlašimi ke Sokolovně byl skoro doslova za minutu 12 (asi za 15 minut 10:-)) a na nějakou pořádnou a klidnou přípravu se nám mohlo zdát. Právě zázemí v Sokolovně bylo ve srovnání s minulým rokem velkým plusem, což se ukázalo zejména při posezení na polívce po závodě.

Samotný závod odstartoval z klasického místa z vlašimského parku a hned po výstřelu si běžci vychutnali 2 km příjemného začátku, které se ale zlomyslně na závěr těsně pře cílem promění v proklínané a nekonečné 2 km :-). Příjemně mě překvapilo, že celá trasa vydržela více méně nerozbahněná, za což jsme mohli děkovat právě pravému krásnému zimnímu počasí, pár stupňů pod nulou a čerstvě naděleným sněhem. Já osobně bych závod rozdělila asi na třetiny, kdy bych tu první označila jako naivní, druhou jako trest za naivitu a tu poslední jako překvapivě pozitivní:-). Právě na přelomu první a druhé fáze mě pod Blaníkem předběhla moje ségra, kterou jsme znovu potkala a naštěstí i předběhla až při návratu do vlašimského parku. Kolem a kolem bylo to fajné, ale těžké. Což je asi ta nejlepší kombinace (což si člověk uvědomuje až po převléknutí do suchého a po snědení něčeho teplého :-)). Pocitově se mi atmosféra ve Vlašimi vždycky moc líbí. Závod má přátelskou atmosféru, je to ideálně velký závod s perfektní vychytanou organizací. Pěkně nás to natěšilo na další sezóny letošního roku a zlepšovat naše výsledky.






11 zobrazení

Letošní zima byla pravděpodobně chladnější než obvykle, a to nemyslím primárně kvůli počasí ale spíše chladnější náladou každého z nás způsobenou pokračující pandemií. Nespočet akcí včetně sportovních událostí bylo zrušeno a všichni se s nadějí těšili na jaro, kdy jsme doufali, že se vše v dobré začne obracet. Naštěstí se tak i stalo a první závody se mohly začít odstartovávat i když ještě se značnými omezeními.

Naše Ledeč Run parta si na jaro vybrala závod v Hradci Králové nazvaný 'Křížová desítka'. Prostředí jsme už trošku znali z minulého roku, kde jsme si zaběhli na podzim půlmaraton.

Už při prvním pohledu na zázemí závodu bylo jasné, že staré pořádky se ještě na 100% nevrátily a to hlavně z důvodu zákazu hromadného startu a zákazu shlukování skupin lidí, ale i tak jsme měli ten starý dobrý pocit, kdy je člověk natěšený a zároveň nervózní před samotným vyběhnutím:-).

Běželo se v místním parku po rovince, a to do kříže, jak už název vypovídá:-). Pro ty, kteří nevyhledávají trasy, kde se musí běhat dvakrát po stejném úseku, tak systém asi nebyl ideální, ale za nás to žádný kámen úrazu nebyl. Počasí bylo tuto neděli jak z katalogu a po procházce a obědě v centru Hradce (který je podle mě super místo), jsme byli více než spokojení běžkoturisti:-).


Jen tak dál:)




44 zobrazení
  • White Facebook Icon
  • White Instagram Icon
bottom of page